DNES JE TO 9 LET, co mě život doslova posadil na pr.el…

Byla sobota večer a v neděli jsme chtěli jet lyžovat. Mám ráda, když mám vše připravené dopředu a ráno už mám pohodu..😉

Chtěla jsem sundat lyže z půdy, a tak jsem požádala svého muže, zda mi s tím pomůže. Řekl ano a já čekala…

Jsem palice beraní a od přírody netrpělivá, takže jsem čekala asi 10 minut, což bylo mé tehdejší maximum trpělivosti 😅, a když nepřišel… začala jsem tahat ten dvouvak s lyžema na půdě směrem ke vlezu sama… Bylo to fakt těžký, ale já si řekla, že to dokážu bez pomoci…
A jak jsem couvala, šlápla jsem si v pantofli na kraj půdního vlezu, zvrkla se mi noha a já si kecla s tou vší váhou + tou vlastní na pr*el…

Seděla jsem a bála se pohnout…hrozně jsem se bála, jestli jsem si něco neudělala…

Asi jsem při tom pádu zařvala, jak jsem se lekla, protože muž rázem přiběhl, co se děje…

Tak jsem pomalu vstala a hrozně mě bolela kostrč, no to je jasný, taková naražená kostč prý strašně bolí…

A tak jsem druhý den odlyžovala i když mě kostrč bolela jako prase…, ale přeci nezkazím rodinou akci…

Další den, to bylo pondělí, jsem nastupovala do nové práce a kostrč bolela čím dál víc… No ale přeci nemůžu jít k doktorovi, když mám tu novou práci…

V úterý, pochopitelně až po práci, jsem už nevydržela bolestí a vyrazila na chirurgii… Vyšetření vám tu nebudu popisovat, není to zrovna příjemné, ale verdikt zněl ZLOMENÁ KOSTRČ….

S hrůzou v očích jsem se zeptala doktora, co dál: „Víte, s tím se ale nic nedělá paní inženýrko, to prostě musí srůst samo…“.
Tvl, takže jsem seděla na kruhu v práci asi 1 rok, zažila jsem si mega bolesti a měla čas přemýšlet, PROČ SE MI UDÁLO TOTO ZASTAVENÍ…

PROTOŽE JINAK BYCH SE NEZASTAVILA…letěla jsem úprkem v tom svém beranském rychlíku a nevnímala slabší signály těla, že mám něco změnit…. A TAK V TOM VLAKU JMÉNEM ŽIVOT KDOSI ZATÁHL ZA ZÁCHRANNOU BRZDU, ABY MĚ ZACHRÁNIL…

Kdyby se tak nestalo, byla bych dnes jiný člověk na jiném místě a byla bych zřejmě i rozvedená…

A tímto zastavením započala má cesta seberozvoje, tehdy jsem totiž byla primárně v mužské energii a moje ego hrálo prim…

A tak jsem bagrovala ze svého těla všechny sr.ačky z dětství, ze vztahů….tuny emocí…převážně vzteku a vzdoru, smutku a lítosti, abych se stala sama sebou a našla cestu, jak se mít konečně ráda…🙏

Zjemnila jsem se a stala se ženou…, změnila profesi a dnes nabízím ostatním ženám totéž… Je to cesta k vnitřní harmonii a láskyplným vztahům počínaje vztahu k sobě…❤️

Jen se s tím pojí takové důležité vnitřní rozhodnutí….ROZHOUPEJ SE KE ZMĚNĚ…

Máte také svoje zastavení?

Chcete i vy najít v roce 2024 vnitřní harmonii?

S radostí budu vaší průvodkyní…😍