Až do svých 40 let jsem měla pocit, že se musím vyrovnat mužům. Dokonce jsme s mužem spolu stavěli svépomocí náš dům. Tenkrát mě to moc bavilo, ale později jsme musela na operaci, protože mi klesla děloha a močový měchýř. I když jsem se cítila fyzicky zdatná, nějak jsem zapomněla, že jsem žena….💪🌹
Možná jste taky slýchávaly věty typu: To vydržíš! To zvládneš! Já tedy ano. Bylo to jako vyzvat mě do ringu. (tak jako na fotce s kolegou před 15 lety)…
Stačilo pár zlomenin a konečně jsem pochopila, že nemusím všechno urvat, dřít se a dokazovat teda především sobě..ehmm, že vše zvládnu.
Poslední „lekcí“ pro mě bylo zlomené zápěstí před 2 lety, kdy jsem místo odpočinku šla dobrovolně pomáhat… No jo no, ale umět se koukat ze sedačky na někoho, kdo se dře, jsem tenkrát ještě fakt neuměla…🥵
Dřív jsem byla babochlap… Tuhle přezdívku jsem si vysloužila po 69km cyklotůře v terénu moravskoslezkých Beskyd, kterou jsem jako jedinná z holek dokončila. Byla jsem na to pyšná a i na to, že jsem při sjezdu na kole dosáhla rychlosti 71km/hod. bez helmy (to se tenkrát ještě nemuselo). 🚴‍♀️ Dnes bych se nazvala magorem… a děkuju Bohu za to, že jsem neuklouzla po kameni a nezbyl ze mě mastný flek…🤣
Až s narozením dětí…🤱, mých největších učitelů, jsem se pomalými krůčky učila a stále se učím svému ženskému nastavení. Odešla jsem z práce, která mě nebavila a dělám práci, kterou miluju… ❤️ A když mám den, že se mi nechce pracovat, tak si třeba čtu knížku…📖 nebo si dám čaj a jen tak jsem…☕️ Ono totiž pracovat s radostí má úplně jinou šťávu než z povinnosti…a na cokoliv sáhnete, tak vám to prostě jde..🍀Jsem od přírody rebelka a už v v dětství jsem měla svoji hlavu a názor a vzpomínám si, jak mi mamka říkala, že tohle se dělá a tohle ne a už tenkrrát jsem se ptala: „A mami, kde je to krví napsané? Já to mám jinak“. A to se nezměnilo a už se nebojím říkat to nahlas přede všemi… i když to někdy přinese ztrátu. Už se umím postavit za sebe a říct svůj názor a být sama sebou…🥰
Tak jako všichni, jsem na cestě, na cestě životem a baví mě to čím dál víc…👩‍🎤 Dokonce jsem začala chodit na hodiny zpěvu a po pár měsících jsem přestala zavírat oči a už se i dokážu dívat, jak zpívam… Pro někoho běžné, pro mě VELKÉ…😅
Každý den, každou hodinu, každou minutu, každou vteřinu se můžete rozhodnout pro změnu, pro změnu pro sebe, protože VŠE, CO POTŘEBUJI K ŽIVOTU MÁM V SOBĚ…🙏Tuto magickou větu si opakuju vždy, když mě přepadnou pochybnosti…😉 Převzít zodpovědnost za svůj život, nehledat viníka a šlápnout do toho…😀
Ve své práci se věnuji převážně ženám (muži prominou😘), a tak bych chtěla pozvat možná právě tebe, ženo, která čteš tento blog, na víkendový prožitkový seminář, kde budeme skrze vedenou meditaci, dech, tanec a konstelační hry hledat cestu ke své duši.. 💃🦋 Více informací včetně videopozvánky a přihlášky najdeš na https://www.milahlavkova.cz/event/propojeni-se-svou-zenskou-dusi-vikendovy-seminar-pro-zeny/

A co vy? Jak to máte vy? Baví vás život? Žijete nebo přežíváte? Kdy jste se naposledy smáli tak, že jste se málem počůrali? (na to je dobrý mít doma puberťáka…😂)
Krásný den všem přeje Míla..🙋‍♀️

Před 15 lety…