POTŘEBUJI NA TÝDEN VYPADNOUT z domova.. OSOBNÍ SDÍLENÍ

To byl můj pocit a zároveň obrovské přání…

Chtěla jsem, aby o mě bylo postaráno, abych nemusela řešit vaření, pračky, úklid, takovou tu domácí klasiku… a mohla se soustředit jen na sebe…

Jen jsem si zapoměla říct, že NEMOCNICE NEBERU…😅

A tak přišel tinitus – non-stop pískání v levém uchu…

Mám ho již potřetí a vím, že tady není odkladu – do 24 hod. od vzniku pískání musíte dostat první kapačku, jinak to už neodezní, a to fakt nechcete, to je na Chocholouška….

Tentokrát to mělo své fáze – neprve mi v neděli začalo hučet v obou uších, pak mi levé ucho zalehlo, pak mi v něm šumělo jako když si dáte velkou mušli k uchu, a v pondělí ráno v 5 mi v něm začalo pískat, a já věděla, že musím jednat…

Léto bylo velmi výživné – připadala jsem si jako na surfařka – parádní jízda na vlně a pak pád na hubu dolů, a pak zase nahoru a pak dolů…🌊

A tak přišlo zastavení… je laskavé – 5 dní v nemocnici s plnou penzí za 1 050 Kč na den – je o mě skvěle postaráno – pískání ustupuje s každou kapačkou.

A JÁ MÁM TOLIK ENERGIE JAKO UŽ DLOUHO NE….

Jak je to možné?

JSEM TU SAMA ZA SEBE a neřeřím ostatní…

Podnikám, pracuji z domova, a to má své výhody a nevýhody….

Mám krásné prostory – pracovnu Radostnu, kde dělám výklady horoskopu online i osobně, a Studio Aine, kde léčím v pyramidě a dělám semináře a rituály…

Což je pohoda, mám to doma, neplatím nájem, a do práce pouze sejdu schody, ale….

Moje pečující část měla pocit, že je třeba postarat se o nákupy jídla, uvařit, uklidit, vyprat….

Nějakou dobu jsem si myslela, že musím plnit očekávání svého manžela, že má být uvařeno, aby děcka měly co jíst, vždyť je z Moravy, a tam to tak ženy mají, a já ho nechtěla zklamat, chtěla jsem být dokonalá…

Jenže to bylo moje očekávání, ne jeho…

Moje náročnost na sebe – být dokonalá a výkonná – to si přeje moje Lilith v kozorohu – to vydržíš, do dáš…, ale já už se mám ráda a vím, že na výkon jet pro mě už není…

A tak jsem se dostala do tlaku – hlava v presu – a přišel tinitus

Jenže v domě nežiju sama – jsme tam 4 – muž, syn 19 let a dcera 16 let… a to už nejsou děti, které potřebují tu péči jako dřív…

A navíc po přechodu se mi snížila kapacita baterky a když neprve opečuji ostatní, tak pak už mi nezbývá energie pro sebe… a to je špatně, to vede k nasrání, frustraci a do úste se i derou slova A KDE JSEM JÁ?

A protože se nacházíme v krásném energetickém období ukončování toho, co už nám neslouží, a zároveň mezi 2 zatměními, tak jsem si ten portálový den 09.09. udělala rituál:

Propustila jsem přebírání odpovědnosti za ostatní

Upevnila jsem si své hranice

A taky jsem konečně přijala své tělo v celé své krásné velikosti

A TOTO NOVÉ NASTAVENÍ SI S SEBOU V SOBOTU ODVEZU DOMŮ…

A už se těším, jaké „zkoušky“ přijdou, protože přijdou… vždycky vás život otestuje, jestli to fakt myslíte vážně…😅

A jak se máte vy?