Snad tisíckrát v životě jsem stála před zrcadlem a říkala si větu: „Musím zhubnout!“ a kolikrát jsem doma slyšela: „Nežer, budeš tlustá!“. Jak moc spolu tyto věty souvisí jsem pochopila až o mnoho desítek let později…
Pokud chodíte po světě s myšlenkou, že jste tlustá, tak se najdou „dobré duše“, které vám to připomínají, tedy vlastně zrcadlí vaše přesvědčení…
Co s tím? Proč mi nejde zhubnout? Jak to, že ostatní jsou hubení a já ne? Vše je v hlavě… Hlava je mocná a my ji v této společnosti dáváme větší důležitost než je třeba. A ona vymyslí neuvěřitelné věci a naše ego ji v tom podpoří, aby se nám náhodou nedostal někdo moc pod kůži a my jsme v kruhu, ze kterého nemůžeme najít cestu ven…
A začíná jaro a ten tlak, že odložím zimní věci a moje kila budou více vidět je cítit ve vzduchu… I reklamy v televizi do nás valí prostředky na hubnutí už od nového roku.
Je to vlastně jednoduché. Stačí mít ten správný záměr… Mě se to změnilo až na podzim loňského roku. Nejprve předcházelo několik let práce na sobě a hlavně na tom, abych začala cítit a vnímat své tělo. Tělo je totiž nesmírně moudré, ale my ho neumíme slyšet…
Už v létě jsem si pohrávala s myšlenkou, že se vrátím po 8 letech zpět k předvičování aerobiku. Moc mi to chybělo, ale měla jsem o 10kg víc než před těmi 8 lety. Asi měsíc jsem se sebou vedla rozhovor, jestli ano nebo ne, ale pak jsem si řekla: „No a co? Mě to prostě baví! A kdo si bude chtít přijít zacvičit, tak přijde.“ V polovině září jsem začala cvičit 2x týdně Step Dance Aerobik, které jsem si nazvla cvičím pro radost. Cvičení se k mému překvapení i s kily navíc krásně rozjelo a všechny nás moc baví. Největší kouzlo je v tom, že cvičíme pro radost a zároveň tím formujeme i naše těla, ale nemáme na prvním místě těn drill – musím makat, to dám, to vyržím, musím… No posuďte sami https://youtu.be/pq7MmOvXfz0
Koncem září jsem si začala uvědomovat, že mé tělo potřebuje odlehčit, ta váha na kyčle i kolena byla moc. Tělo mi to jasně sdělovalo. Stala se taková zvláštní věc. Byla sobota večer a já se definitivně rozhodla, že vyslechnu hlas svého těla a budu ho živit jinak. Od neděle (a to se mi ještě nikdy nestalo, vždycky jsem začínala v ponděli) jsem začala jíst low carb – vynechala jsem ze své stravy sacharidy. Tentokráte byla úprava jídelníčku popvé v životě s jiným záměrem – nikoliv abych dobře vypadala a měla požadovanou váhu! 5 dní na to odešel náhle blízký člověk v mém věku, jejíž duše se rozhodla, že než aby zhubla ze zdravotních důvodů, tak tu raději nebude. Její odchod mne velmi zasáhl a na nějaké úrovni jsem cítila, že moje duše mě navedla ke změně stravy, protože věděla, že se to stane…
Poprvé v životě mě změna stravy vůbec neomezuje. Zhubla jsem 8 kg a cítím se skvěle a i skvěle vypadám… 😉 Prý jsem i omládla říká mé okolí, ale vidím to i sama….konečně! A jestli to ještě půjde dál je mi jedno…. Zastaví se to tam, kde to bude pro mé tělo nejlepší…
Takže abych to shrnula…. Mějte ten správný ZÁMĚR, mluvte se svým tělem, ono je moudré… Netrapte se v posilovně nebo na cvičení, které vás nebaví… Dělejte to, co vás baví, s lehkostí a s radostí …
PS: V dubnu mi bude 45 let, takže výmluvy, že s věkem to nejde, jsou jen výmluvy…
S láskou k sobě i vám
Míla Hlávková
